Hledání vikingského zlata

Zdálo se, že toto léto bude poněkud skromné a nepestré. Kvůli koronaviru byla různá omezení a netušilo se, co se uskuteční a co se bude muset odložit či dokonce zrušit. Parkourovému táboru však přálo štěstí a již třetím rokem si jeho účastníci mohli užít nejen pohyb, ale také zábavu.
Kdy a kde se konal? V jakém tématu?
Tábor pro starší děti (10-16 let) započal 8. srpna a trval do 15. srpna na táboře Radost kousek od Světlé nad Sázavou. Byl to již druhý turnus tohoto léta. Oproti minulému roku, kdy bylo tématem tábora Assassin’s Creed, se tento odehrával ve stylu vikingů. Děti se na táboře vcítily do role vikingů. Vyskytovaly se zde však i jiné postavy. Na každý ranní nástup chodilo Její Veličenstvo (jeden z vedoucích) radit dětem, jak těžit zlato. Pokaždé, když
bylo vysloveno svaté jméno „Její Veličenstvo“, museli stát všichni účastníci tábora v pozoru! Mimo jiné Její Veličenstvo chodilo prověřovat, zda splnili všechny zadané úkoly, za které dostaly zlaťáky.

Jaký byl táborový příběh?
Jako na většině letních táborech, ani na tomto nechyběl táborový příběh jako motivace, která děti vnesla do prostředí vikingů. Tento zněl: „Vikingové si přivolají na pomoc „Její Veličenstvo“, která jako jediná má plánek k dávno zapomenutému zlatu. Vikingům vždy sice dobře poradí, zato těžkou práci za ní budou muset udělat Vikingové. Vikingové se snaží těžit zlato (což představuje trénink parkouru), není to ale vždycky tak jednoduché, protože Viking SUMÁČ se tomu snaží zabránit (hry, workouty…).“
Neoddělitelnou součástí byl samozřejmě parkour. Bez něj by to na tomto táboře nešlo. Pro děti bylo i tento rok připravené náčiní, palety, tři trampolíny, odrazová pneumatika do písku a bedny pro tyto účely. Velice zajímavé a odvážné mi přišlo brodění bahnem, které nechybělo ani minulé
roky. Někomu by to mohlo být nepříjemné a mohl by se bát zamazat, ale pro někoho to může být zábava. Tohle doma rozhodně nezažijí! Děti kolem mě procházely, když se šly umýt pod proud vody z hadice. „Byl to pro mě zážitek, ale zvládla jsem to,“ povídala jedna z dívek.

Jednoho dne se na táboře stalo něco nečekaného, čehož se zhostilo Její Veličenstvo. Děti dostaly příkaz udělat deset kroků vzad a otočit se směrem k chatě. „Fůůů!“ Letělo oblečení z oken
budovy. Bylo to oblečení nepořádníků, kteří si neuklidili své pokoje. Ještě, že vždy, když je potřeba, zasáhne Její veličenstvo a celý tábor dá do pořádku.
Její Veličenstvo mělo i své slabší dny. Jednou v noci se ji podařilo omylem podpálit celou budovu, kde děti spaly. Upadla ji svíčka. Šlo o noční hru. Vedoucí připravili alarm a vypustili mlhu z mlhovače, aby si děti myslely, že hoří. „Probudilo mě, že jsem ucítil kouř“, tvrdilo jedno dítě.
Skutečně byl cítit. Všichni utekli z budovy a připravili se na plán B. Muselo se spát pod širým nebem. Nebylo to však nevýhodou. Bylo hezké počasí a obloha byla krásná a při usínání děti pozorovaly padající hvězdy. Nechyběl ani táborák a pořádně propečené buřty.
Je tábor určen i pro dívky?
Někomu může připadat, už jen podle toho, co čte, že je Leap Camp určen především chlapcům. Možná Vás překvapím, ale i dívky zde rozvíjely své pohybové dovednosti a moc si to užily.
Nešlo pouze nečinně přihlížet dění, ačkoli to byla zajímavá zkušenost a podívaná. Zeptala jsem se tedy jednoho z vedoucích, jak by stručně shrnul oba turnusy. „Z táborů, které jsme pořádali za poslední tři roky se tyto vydařily nejlépe,“ svěřuje se s úsměvem vedoucí tábora David.
Na krásné okamžiky se již můžete podívat i na YouTube, kde jsou zveřejněna videa z táborů.
Chtěli byste také na takový tábor? Dali byste na něj své děti? Bez pochyb by to byl náramný zážitek. Mohu doporučit.

Více fotografií: ZDE

Simča Krajíčková